Páni, to se mi ještě nikdy nestalo! Aneb Na hraně zapomnění a já

To snad ne! Jsem rozhořčená!
Nakladatelství se nějak povedlo, že jsem si v knize poslední kapitoly nevšimla!!! A žila v domnění, že to končilo předposlední kapitolou.
Jo, a jak jsem kvůli tomu pěnila. Dokonce jsem vyhrožovala, že už nebudu číst Young Adult knihy.
Ale to není vše. Konec knihy to vše změnil...

Na hraně zapomnění 

Jessica Ann Redmerski

Originální název: The egde of never
Vydání: První
Série: Na hraně #1
Nakladatelství: Euromedia - YOLI
Počet stran: 400
Rok vydání výtisku: 2014
Překladatel: Jana Jašová

Anotace:
Camryn Bennettovou zkouší osud jako nikoho druhého. Rodina se jí rozpadla, když se otec matkou rozvedli a bratra zavřeli do vězení. Její přítel tragicky zahynul při autonehodě a nejlepší kamarádka Camryn zrovna obvinila, že jí chce přebrat kluka. Pak už stačí jediný den práce v obchodě s oblečením, aby se definitivně rozhodla – tohle není život, který by chtěla žít. 
Camryn tedy hodí všechno za hlavu a vydává se na cestu napříč Amerikou. V autobuse se seznamuje se sympatickým, i když trochu tajemným Andrejem Parrishem, který má vlastní důvody, aby dal svému předchozímu životu vale. Oba mladí lidé si rychle padnou do noty a dohodnou se, že budou cestovat spolu – ale jen cestovat. Byť se oba dva tvrdohlavě brání vzájemným sympatiím, dodržet slib, který si dali, se ukazuje stále jako těžší a těžší….



Jak jsem ke knize přišla? A trochu poznámek k obálce.
Jo, začalo to tak, že mě kniha zaujala na první pohled, konkrétně její obálka, v knihkupectví. Přečetla jsem si anotaci a hned jsem věděla, že je to něco pro mě. Road - tripy jsou pro mě to správné medové, nebo bych spíš asi měla říct jahodové, ale to už odbočujeme.
Až když jsem dostala od prarodičů peníze k narozeninám, tak se naskytla moje šance a já si ji koupila spolu se Selekcí. U Na hraně zapomnění jsem si byla jistá hned, jak jsem do knihkupectví vstoupila, u Selekce jsem se rozhodovala mezi ní a knihou Život u sousedů.
Krásné sladění barev - černá, bílá, červená a trochu i sépiové -  a obrázek vystihuje příběh. Hlavní postava Camryn skutečně často nosívala cop na tento způsob.

Chybný úsudek a zajímavé odhalení pravdy.

J. A. Redmerski

Angličtina je velmi jednoduchý jazyk a čeština je na rozdíl od něj velice pestrý. Liší se třeba v tom, že v češtině mají příjmení u žen koncovku -ová (jsou tu ovšem výjimky). Když jsem si poprvé přečetla jméno autora, dospěla jsem k závěru, že jde o muže. Jak krutě jsem se spletla. Je to žena! Zjistila jsem to, až když jsem knihu už měla koupenou, začala ji dopodrobna prohlížet a na konci narazila na fotku a několik vět o autorce. Byla jsem překvapená, protože, jelikož si můj mozek navykl na to, že kniha bude napsána rukou muže.
Ale jen přeci uznejte, že to jméno na obálce zní trochu mužsky.

Něco málo ke knize...
Mnozí říkávají, že se jim začátek knihy nelíbil, že je zklamal. Mě se ale naopak líbil. Věděla jsem, že se mi kniha bude líbit, už od první strany. Příběh plynul krásně. Ani pomalu, ani rychle, ale tou zlatou střední cestou.
Závěr mi hrozně učaroval, lepší ani být nemohl. Rozhodně to bude jedna z knih, které budu číst několikrát a u kterých věřím, že mě neomrzí.

... a k příběhu.
Camryn a Andrew byli spojeni osudem. Když se jejich cesty rozdělily, byli osudem přivedeni zpět k sobě. I obyčejný útěk od života, či cesta do nemocnice za nemocným otcem vám může navěky změnit život.
Když skončila cesta autobusem, jezdili po státech s veteránem Andrewova otce a užívali si volnost ještě více.

Nehledali lásku - našla si je sama.

- Stojí na obálce knihy. A stejně jako obrázek, i tato větička vystihuje celý příběh.

Lidi, které jsem jsem provázela na jejich cestě ke štěstí.
Postavy v knize mi sedly naprosto bezvadně, jejich smýšlení se tolikrát podobalo tomu mému, ačkoliv byli o několik let starší. Naprosto jsme se shodly v téměř všem! A to bezesporu.
Dvacetiletá Camryn to neměla v životě lehké a tak se prostě rozhodla, že nebude stát na jednom místě a každý den dělat to samé. Prostě nasedla na první autobus a vydala se do světa.
Pětadvacetiletý Andrew je na tom podobně, ale zároveň úplně jinak. jeho cesta nebyla útěk ode všeho, ale právě naopak, vydával se vstříc problémům.

Závěrem pár poznámek.
1. V knize se objevilo i pár scének, které jsou mládeži do patnácti, možná dokonce do osmnácti, nepřístupné. naštěstí mi před pár dny bylo patnáct, heh.
2. Díky této knize jsem si oblíbila písničku Hotel California od Eagles, která v ní byla zmíněna.
3. Některé scény nebyli pro knihy typické, ale hodné skutečného života, autorka dokázala do příběhu vložit podstatné věci, které se každodenního života týkají.

Konečné hodnocení.
Kniha se ke konci vyvíjela tak, jak jsem to vůbec nečekala. Při čtení posledních pár kapitol jsem měla pocit, že to bude jedna z dalších klišé knih, poslední kapitola to ale změnila a kniha je jednou z mých nejoblíbenějších.
Knihu jsem přečetla během dvou dní a četla jsem i dlouho do noci, což obvykle z principu nedělám.
Příběh byl nepředvídatelný! Až do poslední chvíle jsem netušila, že se tak zvrtne a jak to nakonec dopadne.

Kniha si zaslouží plné hodnocení. Autorčin styl byl perfektní, příběh úžasný a závěr fantastický!

100%

Americká obálka + druhý díl, který byl měl vyjít v prosinci pod názvem Na hraně věčnosti.